Poslední dobou je opravdu těžké zachovat chladnou hlavu, když vaši oponenti v diskusích říkají zcela absurdní věci. Má smysl naslouchat lidem, kteří jsou zcela mimo mísu? A není to náhodou všechno jinak?
Petr Pavel se ve StandaShow zmínil o Maďarsku, o jeho postoji k Rusku a ke konfliktu na Ukrajině. Rád bych zde jeho názor stručně shrnul a rozebral, protože je zde i něco docela zajímavého.
V rozhovoru zaznělo, že Maďarsko má rozestavěnou atomovou elektrárnu, kterou však staví Rusové a také do ní investují. Maďarsko tuto elektrárnu potřebuje, a z toho důvodu potřebuje také pokračující dobré vztahy s Ruskem. Jejich pro-ruský postoj je tedy silně pragmatický. Stejně tak jsou na Rusku závislé i ostatní země EU, samozřejmě tedy hlavně na ruském plynu, dejme tomu, že závislost Maďarska je ještě vyšší, ačkoli se to těžko objektivně porovnává. Takže Maďarsko opakovaně hází Evropské Unii vidle do různých protiruských sankcí a podobně. Každopádně, toto není ta zajímavá část.
Ta zajímavá část je, že Petr Pavel je připraven s Maďarskem jednat o hledání takového kompromisu, aby Maďarsko přestalo blokovat důležitá rozhodnutí EU, a zároveň aby nebyly ohroženy klíčové zájmy Maďarska – popřípadě aby byly ohroženy pouze do té míry, aby to bylo pro Maďarsko ještě komfortní. Problém takových jednání je ten, že Maďarsko nemůže otevřeně přiznat, že jeho důvody jsou vypočítavé, protože co si budeme povídat – tvářit se, že jste něčí kámoš jen proto, abyste z toho něco měli, to je prostě vyčůranost (tímto zdravím "dezoláty" z Václaváku, kteří by také nejraději kšeftovali s Putinem, jako by se nechumelilo). Takže je pochopitelné, že maďarská vláda to bude okecávat, jak to jen půjde.
Na druhou stranu, pokud víte, jakou má Maďarsko skutečně motivaci, můžete mu nejen při debatě za zavřenými dveřmi odkrýt karty s tím, že rozumíte, o co jde, a chcete jim pomoci, ale také můžete třeba připravit nějaký návrh, který by byl výhodný pro obě strany. Ve výsledku by takový návrh mohl být i pro zbytek EU (včetně nás) podstatně výhodnější, než se od Maďarska distancovat, nemluvit s ním a snažit se jej různě legislativně obcházet.
A toto je podle mě kvalitní diplomacie – pochopit situaci a najít nejlepší možné východisko. Takové jednání je podle mě o mnoho úrovní výš, než jak vypadá politikaření v českých médiích. Politika běžně u nás vypadá tak, že společnost se rozdělí na dva tábory, které se navzájem napadají a bojují mezi sebou. Například jedni tvrdí, že Maďarsko je vyvrhel a v EU nemá co dělat; druzí zase říkají, že Orbán je dobrý vůdce, protože jedná ve prospěch vlastních lidí. Jenže tyto malicherné spory nikam nevedou a ať se přidáte na jednu či druhou stranu, stejně to k ničemu nebude. Situace je složitější, ale ne o moc. Různí lidé prostě mají své zájmy a pokud chcete něčeho dosáhnout, je vhodné pochopit je a jednat podle toho. Samozřejmě tak, aby to stále bylo hlavně ve prospěch vašich vlastních zájmů. Nepřátelství, nevraživost, to je správná odpověď opravdu málokdy.
To jen takový malý komentář k tomu, že mám radost, když se řeší něco přece jen trochu více do hloubky, než jak to vidíme u tradičních malicherných žabomyších válek české politické scény.
