Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Digitálním nomádem v Kuala Lumpur

19. 04. 2016 0:00:00
V hlavním městě Malajsie jsem strávil dva týdny a přináším své dojmy. Nejsou to žádné přehnaně nadšené cestovatelské tipy, spíše pragmatický pohled člověka, který trochu cestuje a na cestě normálně pracuje.

Nejspíše si většina lidí položí otázku, proč vůbec do Malajsie jet? V Česku (v České republice, chcete-li) se o ní zase tak moc nemluví, možná v souvislosti s padajícími letadly. Nicméně v módě je právě cestování do jihovýchodní Asie, takže kdo chce držet krok, nejspíše opustí tak profláknuté Thajsko a podívá se i jinam. A Malajsie je hned pod Thajskem.

article_photo

Stejný motiv zavedl do Malajsie i mě. Mám v plánu projet tuto část Asie proti směru hodinových ručiček, a do KL jsem se těšil, protože mám rád velká města. A když já se těším, dívám se na Internetu. Nejen na obrázky místních holek, ale i na město samotné. Google Images ukazuje něco takového:

article_photo

Všimli jste si, že na každém náhodně vybraném obrázku je dominantou stále stejná dvojice věží - Petronas Towers - jako by tam nic jiného nebylo? Ale jinak ty scénérie moderního velkoměsta působí majestátně. No, uvidíme.

KL vypadá jako Bangkok.

Tedy, tak trochu. Vlastně docela dost. Spousty mrakodrapů a výškových budov, pod nimi se klikatí na vysokých pilířích nadzemka, pod ní spousty otevřených pouličních restaurací a cesty nacpané autama. Obecně se zde budete pohybovat ve dvou možných prostředích: špinavé prostředí tržnic nebo sterilní prostředí obchodních domů. Pokud chcete, můžete i navštívit nějaký ten park, Independence Square je velmi klidné a relaxační místo. A je zde také pár těch chrámů. Dají se najít místa, odkud KL vypadá docela pěkně:

KL je aglomerace, ve které žije přes milion lidí uvnitř a okolo žijou další dva miliony lidí. Obecně uvnitř žije hlavně vyšší vrstva, samozřejmě ti chudší do města dojíždějí z okolí za prací.

KL je multikulturní!

Multi-kulti je pojem, který je v Česku v kurzu a nabyl spoustu negativních bodů. A to hlavně ve městech, kde se o multikultuře slyší leda ve zprávách či na Facebooku. Ale lidi nemají tušení, co to vůbec je. KL je opravdu multikulturní město a funguje to dobře. Malajsie je mnohem multikulturnější, než takové Thajsko. Prolínají se zde 3 hlavní kultury: malajská, indická a čínská. A pak ještě spousta minorit z vietnamu, tchajwanu, kambodže, japonska, singapuru, indonézie, filipín, atd. a to nepočítám turisty. Asijské země mají společný jazyk - a tím je angličtina. A díky tomu zde mluví všichni dobře anglicky - subjektivně mi přijde, že znalost angličtiny je zde mnohem lepší, než třeba ve Francii či Španělsku, o východní Evropě nemluvě.

Mimochodem, v Malajsii se 55% lidí hlásí k islámu. Je to zde dost oficiální záležitost, mají to v občance. Zajímavé je, že přestože muslimové jsou zde majoritní, stejně jsou spíše diskriminovaní. Např. nesmí do kasina, při vstupu se jim podívají do občanky, a jak uvidí "muslim" - nashle. Hazard je hřích!

Jinak tu Islám zas tak vidět není, zdaleka ne všechny ženy se zahalují, když tak jen vlasy, a jen občas. Ženy normálně pracují, nic ortodoxního se nekoná, a jsou fajn. Na následujícím obrázku jsou dvě vysmáté muslimky dělající reklamu na vlakovém nádraží, moje břicho a moje rozčepýřené vlasy.

Co zde dělat

Nic moc se tu dělat nedá. Vlastně je to všechno tak trochu na jedno brdo. Všechny služby jsou zde stejné, žádné výstřelky se moc nedají čekat. Hlavní atrakce jsou věže Petronas Towers - navštívíte, možná vyjedete nahoru, na dlouho Vás to nezabaví, ale vypadají opravdu ohromně, mnohem lépe, než na fotkách. Jsou nejen velké, ale opravdu krásné. Druhá hlavní atrakce je Batu Caves - jeskyně, před kterými stojí obrovská socha. Samotná jeskyně je celkem o ničem - velká, ale nezajímavá. Stejně tak placená tour, která stojí cca 200 CZK - nejsou zde stěny posety krápníky jako bývají u nás, ukážou vám spíše 3 pavouky, hejno netopýrů a vysvětlí, že bychom je měli chránit. V jednom místě to tak trochu vypadá jako ta díra, ve které se zrodil Batman. Nejzajímavější na Batu Caves jsou opice, které na schodech pobíhají mezi turisty, kradou pamlsky, nechají se občas krmit a machrují mezi sebou, kdo je větší alfa.

Pak jsou zde nějaké parky - např. KLCC park hned pod Petronas towers a v jednom parku je také KL Bird park - největší průchozí ptačí voliéra na světě. Tu jsem bohužel nestihl, což mě fakt mrzí, protože podle fotek na internetu je parádní.

V Malajsii je drahý alkohol - asi kvůli Islámu, vysoká spotřební daň. V mnoha obchodech jej nekoupíte, v restauracích je drahý a v barech ještě dražší. Pivo začíná cca na 15 MYR, tedy skoro 100 CZK, což je dobrá cena a to si dám. Noční život v KL jsem moc netestoval - ačkoli jsem se ubytoval v Bukit Bintang, což je čtvrť, kde to prý žije nejvíce. Jenže to není noční život, na který jsem zvyklý - tancování ani seznamování s místníma holkama se nekoná, pouliční bary jsou plné "bar girls" a prostitutek, které se chtějí seznámit jen s Vaší peněženkou. I když člověk najde nějakou místní slušnou holku, ona nejspíše nabyde dojmu, že si ji pletete s "bar girl", celé to má takovou atmosféru, bílí jsou zde hlavně za levným sexem, což mě neláká - za sex by se platit nemělo. Pak jsou zde i nějaké snobské kluby, ty jsou mi ale kvůli mému rozpočtu i šatníku zapovězeny.

Pokud se zde muž chce seznámit a není to typ, které se seznámí jen tak na veřejnosti, pak je ještě možnost na internetu. Tradiční Badoo a Tinder relativně fungují, překvapilo mě obrovské množství holek na Tindru, včetně spousty ošátkovaných muslimek a samozřejmě zdravého poměru shemalů pro otestování vašich smyslů při jejich rozeznávání. Není problém se domluvit a sejít (nebo i něco víc), dozvíte se spoustu zajímavých věcí a možná vás dotyčná vezme i někam, kam byste se jinam nepodívali - např. do parádního (ale předraženého) lezeckého centra Camp5.

Zajímavé je, jak se v každé zemi ujal jiný komunikační program: zatímco třeba v západním světě hodně jede WhatsApp, v Thajsku třeba LINE, tak tady je to spíše WeChat.

Jídlo je samozřejmě excelentní, porce malé. Malajsi jsou posedlí jídlem, všichni o něm mluví a všechny holky na seznamkách mají v profilech, jak milují jídlo - a kávu. Jídlo mi přijde rozmanitější, než v Thajsku, není jinak moc ostré (nebo už jsem si zvykl), vše se jí pouze vidličkou a lžící - nůž nikde nedostanete. Ceny nízké, i s pitím se dostanete často do 10 MYR (60 CZK). Mají opravdu excelentní kávu a čaj - nikdo se na nic neptá a rovnou vám to pořádně osladí, a já sladké rád. Ice coffee si dávám pořád a pokaždé se nad ní rozplývám. Samozřejmostí je vysoká dostupnost levných ledových džusů z opravdového ovoce - ostatně jste v Asii, tak aby ne.

Také je zde China town a jiné místní tržnice plné cetek a hader a blbin a jídla. Turističtí průvodci doporučují tyto tržnice navštěvovat, záleží jak kdo to má rád - mi to přijde stejné, jako všude jinde. Akorát promotéři jsou zrovna v KL docela vlezlí.

Doprava? Vlak nebo taxi.

V Malajsii mají sice hodně drahé auta (dovoz aut je zatížen vysokými daněmi pro podporu místních značek, takže ceny jsou prý až dvojnásobné proti Evropě), přesto má prakticky každý auto. Pokud chcete chodit po městě pěšky, moc Vám to nepůjde. Chybí chodníky, nadchody, podchody, atd. Nikdo moc nepočítá, že by tady někdo chtěl vůbec někam jít pěšky. Ostatně, ani Vám se v tom hycu asi nebude chtít (já tady měl až 35°C). Takže jak se někam dopravit? Taxi nebo vlak.

Taxíky v KL nejsou drahé. Tedy nebyly by, kdyby vás nechtěli pořád nějak odrbat. Pokud neumíte malajsky, nejste místní, tak je sázka do loterie, zda se vás pokusí ošidit, nebo ne - spíše ano. Po půlnoci si účtují dokonce dvojnásobek. Dobrá zpráva je, že zde funguje UBER a taky můžete zkusit asijský Grab (místní verze Uberu) - ten jsem nezkoušel, protože já idiot si pořídil Windows Phone místo nějaké normální krabičky s normálním OS. A Grab samozřejmě na Windows nejede, pouze Uber.

Vlaky jsou zajímavé. Síť je docela složitá, není moc hustá, nejede zdaleka tak často, jako pražské metro, vlaky a dráhy jsou různých typů, kupují se na ně jakési bezkontaktní žetony podle toho, jak daleko chcete jet. Tedy opět podobné, jako v BKK.

A zapomněl jsem, že v centru jezdí i nějaké ty zdarma busy. Ale dokonce ani místní o nich moc neví - protože prostě jezdí autem.

Proti Thajsku docela nuda... V Malajsii se nekoná ani cesta v závěsu na tuk-tuku, ani autobus s děravou podlahou, ani si nepůjčíte skůtříka tak snadno, jako v Thajsku, kde se na mezinárodní řidičák nikdo neptá. To se tady nenosí - no alespoň se zde tak snadno nezabijete.

Máte tady Wifi?

To je samozřejmě nejdůležitější, přece nebudu offline. Jsem moc pohodlný, abych všechno zjišťoval dopředu, a taky abych všude sháněl Wifi. I když mají, stejně si hned po příjezdu kupuji místní SIM kartu, ceny jsou dobré - koupil jsem kartu s 1GB dat za 35 MYR tuším, v přepočtu cca 200 CZK. Díky tomu se mohu zařadit do davu teenagerů, kteří neodlepí oči od mobilu. Kvalita internetu je podobná, jako v Thajsku - je třeba počítat s velkým kolísáním, není to nikde nijak rychlé, obecně jsou mobilní data spolehlivější, než Wifi, a to ve městě skoro kdekoli.

Bacha na zásuvky - Malajsie má takové, jaké jsou v Británii, a na rozdíl od Thajska si tu náš dvojkolík jen tak někam nezasunete. Redukce jsou ale levné (8MYR) a dají se koupit všude možně, nejspíše vám ji půjčí i na recepci hotelu.

Coworkingy

Nejsem turista (bohužel), na cestách normálně pracuju, a k tomu potřebuju dobré prostředí. Ideální je dobrý coworking space - a v tomto směru mě Thajsko poněkud rozmazlilo: třeba takový KoHub (Ko Lanta) nebo beacHUB (Ko Phangan) je v podstatě bambusová chýše u pláže, kde tlupa bělochů v šortkách a sandálech dělá nějaký ten internet marketing, programuje nebo píšou knížky či blogy o cestování. Každý takový coworking obsahuje alespoň jednu kočku a když chcete pauzu, necháte vše ležet, a jdete si zaplavat. Pak se vrátíte a pracujete dál. Diskomfort nehrozí - je zde stín pro práci a také nějaká ta klimatizovaná místnost. V KL nic takového není - coworkingů spousta, ale jiného druhu. Není to útěk z kanceláře, spíše návrat do ní. Nejen že zde samozřejmě není moře, ale také se zde např. řeší pracovní doba - v Thajsku vám jen ukážou, kde se vypíná klíma, kdyby člověk odcházel poslední. Vyzkoušel jsem Nook a pak The Co., který se zjevně chce profilovat jako líheň super-úspěšných startupů, má zde zjevně skvělý kolektiv, ale pořád mi to přijde jakési umělé, celý ten hype - honba za úspěchem místo pohodového života.

Pár obrázků na závěr

V KL jsem si koupil nový "foťák" - kompaktní Nikon J-1, který umí timelapse, které bych teď rád zase trochu dělal. V tomto videu si můžete prohlédnout pár časosběrů z davu lidí na hlevním nádraží (KL Sentral), schody na Batu Caves a také nějaké ty mrakodrapy.

Teď jsem v Melace, takže třeba později napíšu něco o ní. Nějaké ty další moje snímky můžete najít i na Instagramu.

Autor: Petr Bříza | úterý 19.4.2016 0:00 | karma článku: 10.74 | přečteno: 604x

Další články blogera

Petr Bříza

Souboj v roztržitosti

Moje hlava děravá je a kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách. Naštěstí v tom nejsem sám a neustále narážím na chápavé, milé, velkorysé a tolerantní lidi. Jak věci ztrácím a nalézám, zažívám spoustu příhod. Schválně, kdo mě trumfne?

23.7.2015 v 17:15 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 297 | Diskuse

Petr Bříza

Žij jako digitální nomád

Pár rad a doporučení těm, kteří nemají žádné závazky a chtěli by hodně cestovat. Tento článek byl původně jen mým komentářem na Facebooku. Trochu jsem se ale rozepsal, a napadlo mě, že by to mohlo zajímat i více lidí.

11.7.2015 v 0:00 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 2068 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Martina Mičková

Málem nám ušel výhled na Lomnický štít

Starý Smokovec vešel do povědomí turistů jako nejznámější a nejstarší tatranská osada. Většina z vás, stejně jako já, zavítá do místního informačního centra a lanovkou pokračuje na Hrebienok.

22.7.2017 v 23:08 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 184 |

Jana Schlitzová

Rujána

Rujána dnes a před 30 lety. Kempovat na volno bylo zakázané! Stan jsme nepoužili, spali jsme vždy pod širákem. Vždy jsem usínala se strachem, aby nás Němci nechytili. Co kdybychom náhodou přeplavali a utekli do Švédska?

22.7.2017 v 20:52 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 638 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (13.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

22.7.2017 v 20:34 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 83 | Diskuse

Michaela Vančurová

Zdokonalte se v cizím jazyce!

V dnešní době je znalost především anglického jazyka takřka nevyhnutelná. Požadují to ve škole a stejně tak v povolání. Je skvělé, že mladí lidé se v tomto jazyce neustále zdokonalují a jejich úroveň roste.

22.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 379 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (12.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 22:48 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 110 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1310
Nikdy nelituji toho, co jsem udělal, ale toho, co jsem neudělal.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.