Žij jako digitální nomád

Pár rad a doporučení těm, kteří nemají žádné závazky a chtěli by hodně cestovat. Tento článek byl původně jen mým komentářem na Facebooku. Trochu jsem se ale rozepsal, a napadlo mě, že by to mohlo zajímat i více lidí.

Předně je třeba říct, že nejsem digitální nomád na plný úvazek - řekněme, že spíše teprve začínám, testuji, co mi jak funguje a trošku se otrkávám. Přesto už jsem se něco naučil a rád bych to předal dál ostatním, abych jim urychlil vývoj a možná je i trochu nakopnul. Článek není genderově neutrální, je určen spíše pro muže, než pro ženy, protože jej ze svého pohledu píše muž. Ale ať si z toho odnese každý, co chce.

Je zde řada odkazů na užitečné služby, v závorce je vždy uvedeno, jak moc je služba užitečná pro mě osobně - jedna až pět hvězdiček.

Jak si uvolnit čas - tohle je velmi těžké:

  1. Nauč se dělat práci, která je velmi vyhledávaná a lze ji dělat i vzdáleně (např. programátor). Tady se lze inspirovat ze seznamu volnonožeckých profesí: http://navolnenoze.cz/(*****). Až budeš hlavoun, povinností je i profil na http://linkedin.com(****). Nech se nahánět head-hunterama, dodá to sebevědomí. Nauč se, jak přijít rychle k penězům - např. pro zkušeného programátora v Praze je nejrychlejší cesta nechat se najmout přes agenturu do korporace na IČO. Přímo ty korporace na IČO neberou a vlastní zaměstnance na HPP platí obvykle o dost méně, navíc daňová úspora je velká i proto, že na IČO si člověk odepíše paušální náklady 60%. Jednou za čas dělám třeba přes http://www.coolpeople.cz/(*****) a za tři měsíce si vydělám i na další půlrok. Bohužel se skoro vždy jedná o dlouhodobé fulltime onsite pozice, něco jiného mají málokdy, ale jsou to jisté a slušné peníze.
  2. Začni pracovat jako freelancer a buď tvrdý: ber jen zakázky, které lze dělat vzdáleně. Získáš obrovskou časovou flexibilitu. Kromě výše uvedeného webu je lze je získávat třeba na https://www.elance.com/(**), https://weworkremotely.com/atd. Přinejhorším je tu vždy cesta zpět do korporací.
  3. Buď ochotný pracovat i na cestách třeba po večerech nebo dopoledne, to ti umožní opravdu hodně cestování. Pamatuj, cestování není dovolená, je to životní styl. Využívej dobře čas: pracuj vždy, když neděláš nic jiného, např. právě při samotném cestování v letadle, autobuse nebo ve vlaku. Spousta vlakových a autobusových dopravců nabízí internet, na letištích bývá taky, a např. letecká společnost Emirates jej mívá i v letadlech za velmi vtipný poplatek. Takže zatímco ostatní koukají na stupidní filmy v multimediálních centrech nebo na tabletech, udělej raději kus práce. Tím získáš čas na tehdy, kdy se ti to hodí víc.

Jak ušetřit - tohle je snadné:

  1. Vykašli se na stereotypy ohledně toho, kdy a kam lidé jezdí na dovolenou. Když nemáš peníze, není jedinou volbou v létě Chorvatsko či Bulharsko. Rozšiř si obzory. Levných míst je spousta (východní Evropa, Asie, ...) - ceny lze srovnávat zde: http://www.numbeo.com(****). Neměj předsudky, ale poslouchej lidi, co o nějakých místech říkají. Např. hodně lidí nechápe cestování do Polska nebo na Ukrajinu - ale to jsou ti, kteří tam nebyli, ty neposlouchej. Poslouchej ty, kteří tam byli, nebo tam bydlí. Platí i obráceně... Třeba hodně lidí chce vidět Moskvu, ale od lidí, kteří tam reálně byli - od všech - jsem slyšel, že je to předražené a nezajímavé město, takže tam nepojedu.Jezdi mimo sezónu. V létě tak nemusím k moři, spíše jedu tam, kde je třeba více chládek... na podzim/jaro pak třeba více na jih, a v zimě je ideální třeba nějaké to Thajsko nebo Jižní Amerika.
  2. Šetři, kde se dá. Menší komfort znamená více cestování. Jez ne na turistických místech, ale tam, kde jedí místní. Bydli tam, kde si můžeš vařit sám třeba ve sdílené kuchyňce. Socializuj se s místními: od nich lze odkoukat, jak ušetřit v mnoha oblastech (např. jak nakupovat suroviny na místních tržištích).
  3. Letenky kupuj výhradně super-akční - sice jsou termínově omezené a musí se kupovat hned (stejný den), ale tvoje časová flexibilita ti to umožní. Serverů typu http://zaletsi.cz/(*****) je čím dál víc. Nech si posílat novinky emailem - ano, dobrovolně se nech spamovat - zjistíš jak často je akce a kam, a navíc tě to k cestování konstantně dlouhodobě provokuje. Já sám jsem větší cestování dlouho odkládal, než mi začaly chodit tyto emaily... a právě neustálé masírování těmito zprávami mě nakonec postupně dostrkalo, abych začal. Osobně to sleduji více než rok, je to hodně inspirující a vím už i z hlavy, v jakém cenovém rozmezí se dá kam zaletět po celém světě. Pasivní výsledky jsou zde mnohem lepší, než aktivní vyhledáváním přeshttp://skyscanner.cz a pod. Neboj se nízkonákladovek; nechápu osobně, proč si tolik lidí za letenku raději připlatí, aby měli místo na nohy. Já měřím dva metry a stejně raději ušetřím, protože pak ty peníze použiju jinde a lépe. Pozor ale - čas jsou taky peníze. Pokud za den práce vydělám 4000 Kč, pak si nevyberu o dva tisíce levnější letenku, se kterou poletím o 6 hodin déle.
  4. Nejezdi z letiště taxikem, ale autobusem, nebo jak jezdí místní. Cestování po městě bývá všude hodně specifické: v Rusku si "chytíš auto", v Holandsku si půjčíš kolo, a třeba v Chiang Mai nejezdíš tuk-tukama, ale červenýma pickupama, nebo si půjčíš skůtr. Naopak jsem byl na mnoha místech, kde jsou taxiky levné a vyhýbal jsem se jim zbytečně (Bangkok, Dubaj, Santiago de Chile, ...). Někde se dá smlouvat, někde tě místo oficiálního taxikáře sveze místní domorodec za pakatel (Phuket). Chvilku trvá, než na to člověk přijde. Nauč se hledat MHD spoje: skoro všude tohle umí Google mapy, a pak jsou místní weby typu IDOS: v Polsku třeba http://jakdojade.pl(**), v Rusku http://rusavtobus.ru/(**) atd. Každopádně užitečné jsou offline mapy v mobilu. Já používám  https://osmand.cz/, který je zdarma, ale není ideální, a rád si nechám doporučit něco lepšího. Zajímej se - existují dopravci, kteří v předstihu umožňuji koupit extrémně levné meziměstské jízdenky, jako je http://www.polskibus.com/(*****) nebo https://www.megabus.com/(***).
  5. Vybírej si levné ubytování - já třeba využívám často https://www.airbnb.com/(*****) - přes ten i pronajímám svůj byt, když jsem pryč. O hosty je třeba se starat, teď mi s tím pomáhal kamarád, který nabízí něco jako https://flatbook.co/. Pokud ti nevadí spolubydlení, hostely jsou ok (mívají slušné zázemí, třeba právě kuchyňku), nebo ještě lépe komunita https://www.couchsurfing.com/(*****). Existuje také vzájemná výměna bydlení na nějakou dobu, např. přes https://www.homeexchange.com/(**) - problém je, že ti lidé většinou nejsou v moc atraktivní lokalitě, jejich termíny jsou nevýhodné a samotné tyto servery jsou placené, a to ne málo. Také se hodí, abys ty sám bydlel v atraktivní lokalitě. S jedním borcem jsem se domluvil takto přes Couchsurfing a bydlel jsem uprostřed Jeruzaléma, zatímco on byl u mě v Praze a klaplo to skvěle.

Jak vytěžit maximum:

  1. Povinnost je angličtina, to je absolutní nezbytnost. V cestovatelské komunitě už se nikdo neptá, zda umíš, předpokladem prostě je, že umíš. Mě anglicky nenaučila nijak dobře škola, ale šlo to po krocích, ty jsou zde a u nich také počet bodů, jak efektivně to pomohlo (* málo, ***** hodně). Pro mě jsou škola a kurzy nejslabší, a nejlepší je komplexní složitá konverzace, kde člověk probírá něco hlubšího.
    • Angličtina na ZŠ a SŠ **
    • Díval jsem se na seriály (sitcomy) bez titulků ****
    • Titulky jsem aktivně vytvářel a sdílel *****
    • Špičkový intenzivní kurz v jazykovce ***
    • Celodenní komunikace anglicky v práci (služební cesty) *****
      (až zde jsem pochopil, že nemusím mluvit dobře a stačí, že se domluvím... tím jsem se přestal stydět a začal jsem opravdu aktivně mluvit)
    • Hostování cizinců přes Couchsurfing *****
    • Různé seznamovací schůzky (rande) s cizinkama *****
    • Networkingové akce (třeba Couchsurfing) **
  2. Necestuj, aby ses PODÍVAL, jezdi, abys POZNAL. Většina lidí cestuje s checklistem a všude si fotí selfie, aby měli důkaz, že tam opravdu byli - a to je jediné, o co jim jde. Na památky a atrakce se vykašli, to jsou jen návnady na turisty. Raději na jednom místě pobýt déle a hodně se seznamovat, ideálně s místními a jejich prostřednictvím to místo poznat: kulturu, návyky, vztahy, co všechno tam je... Pochopíš spoustu stereotypů, např. to, že v každé zemi nadávají lidi sami na sebe, takže Česko nemůže být tak špatné (totéž si myslí lidi o své zemi všude ve světě - myslím korupci, tunelaření, že jsou lidi zatrpklí apod.). Já osobně se rád seznamuji s místními dívkami a ženami, svádění žen "ze sportu" je mým koníčkem a právě ve spojení s cestováním to generuje celou řadu úžasných a kuriozních zážitků a WTF momentů, které vyhledávám. V hodně zemích také probíhají zajímavé akce a festivaly, o kterých turisti nemají ani tušení, a přitom místní tím žijí - malokdy se o tom dozví člověk předem. Obecně cestuj hodně za akcemi: například španělské karnevaly, holandský Koningsdag, německý Oktoberfest apod. - opět získáš intenzivnější zážitek. Opět, časová flexibilita ti umožňuje jet kamkoli právě tehdy, když je tam zajímavá akce.
  3. Pokud jsi někde alespoň dva týdny, kup si místní SIM kartu. Mít u sebe pořád funkční internet je obrovská výhoda - člověk nemusí hledat pořád wifi, je to opravdu pohodlné, a obvykle velmi levné. Na místě, které člověk nezná, je to třeba ještě více, než doma. Navíc v zemích, kde je s internetem obecně problém - např. Brazílie nebo Thajsko - je to dle mých zkušeností jedno z nejspolehlivějších řešení, navíc se to tam kupuje např. v trafice nebo v sámošce vedle rohlíků. SIMky jsou levné spotřební zboží, ale turistům to moc nedochází. Neodkládat to a využít hned od začátku! Samozřejmě se hodí dvojsimkový telefon. Existují také SIMky pro celosvětový levný internet - typu http://www.worldsim.com/, s tím ještě nemám zkušenost.
  4. Cestuj sám (alespoň občas). To platí hlavně pokud v životě trochu tápeš a nenašel jsi zatím sám sebe, ani co chceš vlastně dělat. Je to brutální sebepoznání, a také tě to nutí více se seznamovat a vyhledávat společnost, což vede k poznání míst a lidí způsobem, který by jinak nebyl možný. Typicky přímo při samotném cestování přímo v dopravních prostředcích lze narazit na spoustu přátelských lidí, kteří rádi pokecají s cizincema. Např. při cestě z Phuketu do Prahy jsem absolvoval tři lety plus přesuny mezi nimi a po cestě poznal asi 8 spolucestujících, přičemž od každého jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí, a ještě jsem si procvičil jazyk. Kdybych totéž absolvoval s kamarádem , pravděpodobně bych kecal jen s ním.

Takže takhle to dělám já :)

Autor: Petr Bříza | sobota 11.7.2015 0:00 | karma článku: 18,09 | přečteno: 2224x
  • Další články autora

Petr Bříza

Obětní beránek

17.1.2024 v 14:16 | Karma: 16,44

Petr Bříza

Snad Ukrajina ví, co dělá

31.12.2023 v 14:04 | Karma: 24,87

Petr Bříza

Nejsem ani Čech, ani Evropan

14.11.2023 v 16:02 | Karma: 9,06

Petr Bříza

Jak vyhrát debatu

8.11.2023 v 20:20 | Karma: 11,01