Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zkroťte své psychické problémy ve třech krocích

22. 12. 2011 10:45:00
Jak jsem již psal dříve, před jistou dobou jsem procházel zdravotními potížemi, jejichž zdrojem se ukázala být psychika. Má přítelkyně trpěla jinými problémy, ale opět se stejnou příčinou. Podobně jsou na tom spousty lidí - každý den bojujeme se stresem, napětím, a to všechno se na nás projevuje. Navíc typická česká povaha je neustále si na něco stěžovat, a tak všichni od sebe vzájemně přebíráme náš negativismus. Přestože je na světě tolik krásných věcí, do zpráv vyberou raději ty, které vás zrovna nepotěší. Otázka zní: co s tím?

Tento článek obsahuje zjednodušený způsob, jakým jsem se já sám dostal do normálního života. Byl jsem na tom opravdu zle, panická porucha mi podlomila kolena, a zjistil jsem, že takových, jako jsem já, je mnoho. Protože jsem vyvázl poměrně snadno a myslím, že už mám vyhráno, rozhodl jsem se podělit s ostatními o své zkušenosti.

Takové to nebylo vždy

To, o čem je zde řeč, jednoznačně patří mezi civilizační nemoci. To jsou takové nemoci, které se vyvinuly nedávno ve velmi krátkém období, řekněme v posledních stoletích, kdy se radikálně změnil způsob života člověka. Naše geny nám příroda vytvářela po velmi dlouhou dobu, a přirozený výběr nás formoval tak, abychom byli schopni přežít ve volné přírodě a trávili celé dny v pohybu na čerstvém vzduchu, a my dnes místo toho sedíme ve sterilním prostředí a s minimem pohybu. Touto změnou se zlepšila celá řada zdravotních aspektů (a prodloužila se průměrná délka života), avšak některé se zhoršily, a daly vzniknout právě civilizačním chorobám. Bez pohybu nám chybí hormony, které jsou zodpovědné za dobrý pocit a psychickou pohodu. Výsledkem jsou zachmuřené tváře, které vidíme tak často kolem sebe.

Svět není špatné místo

Pokud si myslíte, že problém není ve vás, ale ve vašem okolí, pak tento můj příspěvek ani nečtěte dál, není určen pro vás. Na příčiny mimo sebe totiž poukazují hlavně pasivní lidé, zatímco ti s aktivním přístupem uznávají vlastní chyby, a snaží se je napravit. Aktivní člověk má svůj život pevně v rukou, nebo alespoň věří, že tomu tak může být. Ale jak můžeme ovlivnit svůj náhled na svět, kde žijeme? Každý z nás se totiž setkává denodenně s tisícovkami různých vjemů, a je jen na nás, na které z nich se zaměříme, zda to budou ty pozitivní, nebo ty negativní. Samozřejmě rada ignorovat ty špatné věci je až moc banální. Každý ví, že to není tak jednoduché. Nebo možná je. Proč se usilovně snažit nemyslet na špatné věci, když se stačí prostě soustředit na ty dobré?

Krok 1: Podlehněte tomu

Tenhle krok se týká hlavně těch z nás, kteří již pociťují opravdu velké problémy se stresem či úzkostí, např. již trpí panickou poruchou, stejně jako já dříve. Zřejmě jste si již o tom něco zjistili, mluvili s odborníky, a snažíte se s tím něco dělat. Prosím, přestaňte. Začali jste úmyslně dodržovat zdravou životosprávu? Jíst jídla, které jsou podle někoho zdravé, snažíte se cvičit, nebo berete léky typu Neurol, apod.? Nechte to být. Způsobujete si tím hned dva problémy: Za prvé v sobě udržujete přesvědčení, že jste nemocní a potřebujete speciální péči - možná to je pravda, ale když se v tom budete postupně utvrzovat, tak se z toho snadno nedostanete. Za druhé v sobě stále vyvoláváte úzkost, protože je zde něco, co musíte dělat, jinak budete mít výčitky svědomí. Fyzicky vám to možná prospívá, ale psychicky spíše ještě více ubližuje. A nemocná je psychika. Takže jestliže nemáte nyní skutečně fyzický důvod ke zvláštní starosti o sebe, tak se do ničeho nenuťte. Nevytvářejte na sebe zbytečně další nátlak, který není nezbytný. Přestaňte s tím bojovat, ale akceptujte to!

K tomu ještě poznámka. Pokud již berete dlouhodobě antidepresiva, která vám předepsal doktor, např. ze skupiny SSRI, pak v této léčbě pokračujte. Já osobně jsem se tomuto chtěl vyhnout a zvolil jsem raději jinou cestu, ale vím, že léky pomáhají, a pokud přestanete předčasně, dostanete se zpátky na začátek.

Možná, že již zažíváte epizody úzkosti, stresu či strachu spojené s různými nevolnostmi, bolestmi hlavy, zad, srdce, břicha apod. Nezkoušejte je ignorovat, ale přijměte je jako svou součást. Věřte doktorům, kteří říkají, že jste fyzicky zdraví. To, co se vám děje, je prostě součástí vašeho já. Prostě je to váš úděl. Myslíte si, že takto nemůžete žít? Ale jistě že můžete. Lidé žijí s mnohem horšími věcmi, a přitom jsou šťastní. Co vás nezabije, to vás posílí.

Krok 2: Co vlastně chcete?

Den má 24 hodin, a pro většinu z nás je to velmi omezující. Rádi bychom stíhali mnohem více, ale kdy? Blbost - tenhle postoj je úplný nesmysl. Většina z nás žije ode dne ke dni, každý den zaplněný rutinami, a zdá se, že se tam už nic nevejde. Přitom víme, co bychom chtěji od života dále, ale nenajdeme si čas na akci. On tam přitom je, ale je třeba zahodit pohodlnost zajetých kolejí a naučených stereotypů, a dát přednost svému nadšení.

Pojďme si udělat malý test. Napište si v bodech na papír, kde se vidíte ideálně za deset let? Např.: chtěl bych cestovat. Chtěl bych se přestěhovat. Získat lepší práci. Konečně udělat plánovanou rekonstrukci doma. Začít podnikat. Najít si partnera, nebo se oženit. Koupit si auto. Pořídit si dítě. Naučit se hrát na housle. Dostudovat. Najít si tolik aktivit a přátel, že konečně zapomenete na bolestivý rozvod. Každý by napsal něco jiného. Přitom tyto dlouhodobé cíle v sobě potlačujeme a přednost dostávají krátkodobé cíle - podívat se na nový film, zajet do hypermarketu pro slevněné brambory, nebo pravidelná návštěva hospody a klábosení o ničem. Teď přijde důležitá informace. Je důležité vědět, co chcete, ale nenutit se do toho. Nikdo vás do ničeho nemůže nutit, tak to nedělejte ani vy sami. Stačí, když máte představu. Tím, že ji napíšete na papír, si ji opravdu přesně uvědomíte a uchopíte, je to opravdu nutné, jen na ni pomyslet nestačí. Konkrétní slova opravdu znamenají podstatně více, než myšlenky. Co je psáno, to je dáno. Pevně věřím, že když si své cíle opravdu zapíšete, nemusíte se do ničeho nutit, a přesto po nich postupně půjdete - protože budete s jistotou vědět, co doopravdy chcete. Nedělejte si žádné plány! Plány jsou jen odhady. Málokdy vyjdou, a pak zůstanou jen výčitky a zklamání. Nic si neplánujte, a z ničeho se neobviňujte. Dělejte v každém okamžiku to, co chcete, a jak se cítíte. A jsme u posledního bodu.

Krok 3: Zapisujte si, kdy je vám dobře

Tohle je jediná věc, kterou bych chtěl, abyste dělali opravdu poctivě. První dva body nabádaly spíše k pasivnímu postoji. Je to proto, aby byl odstraněn nátlak - pokud vám není dobře, tak se obtížně sledují nějaké cíle, a pak je vám ještě hůře z vlastní neschopnosti bojovat, nebo ze stále nepřibližujícího se výsledku. Teď ale po vás chci něco, co musíte dodržovat opravdu důsledně. Naštěstí je to velmi jednoduché. Zabere to jen pár minut denně, nebolí to a nestojí žádné přemáhání. Postup mi ukázala psychoterapeutka Jana Březinová, které za to patří velký dík. Každý večer vezměte papír, a napište do něj vše, co vás během dne potěšilo, a kdy vám bylo dobře, a proč. To je vše. Může to být, že jste měli výborný oběd, že jste konečně vyměnili tu prasklou žárovku, nebo jste se podívali na internetu, kolik vlastně stojí nějaké housle. Musí to být pouze pozitivní věci, a také žádné plány! Možná vám to připadá hloupé, ale má to neskutečnou moc. Nutí vás to totiž přes den si více všímat příjemných věcí, abyste si je tam večer mohli zapsat, a snažíte se je zapamatovat. Takže na ně myslíte. Postupně začnete sami vytvářet příjemné situace, abyste se mohli večer svému deníčku pochlubit. Tím začnete být sami přirozeně aktivní a pozitivní. A stále budete vědět, že by tam mělo být něco, co souvisí s vašimi cíli. Tyhle myšlenky budou z vaší hlavy neustále vytlačovat ty špatně pocity. Zapomenete na své potíže, a ty se postupně přestanou objevovat. Když vám bude kdykoli špatně, začtěte se do svých poznámek. Zapomenete na strasti a najdete pro svůj život nový smysl.

Plánování je zlo

Můj život se změnil tak, jsem znovu začal nacházet sám sebe. Rozhodl jsem se udělat krok, který jsem cítil, že jsem měl udělat už dávno - rozešel jsem se s přítelkyní, a tím ukončil vztah, který mi nic nedával, a ve kterém nejsem šťastný. Byl to dobrý krok pro oba. A začal jsem znovu žít bohémským životem. Dělám si, co mě napadne, neuklízím po sobě, když nechci, a nemám pocit, že je to důležité. Chodím spát pozdě, i když vím, že bych asi neměl, přestal jsem cvičit, jelikož mě to nebavilo. Možná vám to připadne spíš jako krok zpátky, ale není to tak. Mám totiž více prostoru a duševní síly na své koníčky, a na to, co mě baví. Tak zaplňuji více času děláním něčeho, než nicneděláním, začínám být aktivnější. Časem se sice hromadí "binec a špína", ale jelikož já se cítím lépe a jsem v produktivnějším rozpoložení, není pro mě již problém tyto záležitosti rychle vyřešit. Dělám to ve chvíli, kdy se rozhodnu, že už to překročilo únosnou mez, a je čistě na mě, jak si tu mez stanovím. Nedělám to, co musím, ale to, co chci. A když něco chci, udělám to hned, nic neodkládám, ani neplánuji. Nechávám nadšení a spontánnost, aby se stala mým pohonem. A přitom všem si stále píšu, jak je mi dobře, a jaké dělám pokroky.

Nedostatek vůle

Je to strašná věc, která nás omezuje asi nejvíc. My bychom něco chtěli, možná máme i čas, ale stále chybí ta vůle. Pevná vůle, to je nejlehčí i nejtěžší problém zároveň. Na jedná straně je často nesmírně těžké ji překonat, na straně druhé prostě stačí jít, a udělat to, co je třeba. Dám vám velmi, opravdu velmi jednoduchou, a užitečnou radu, jak z toho ven. Pokaždé, když máte pocit, že vás omezuje právě vaše vůle, udělejte první krok. Jaký? To je jedno. Klidně úplně malý. A pak to nechte plavat. Asi takhle - např. chcete přestat kouřit. Takže: Kupte si náplasti, a dejte je do šuplíku. Nebo si kupte elektronickou cigaretu, a schovejte si ji. Nic víc. Ono už to pak přijde samo: prostě se rozhodnete to zkusit. Bez donucení, spíš ze zvědavosti. Asi se stane, že to zkusíte, a stejně se vrátíte ke kouření. Nevadí, pokud jste vy sami v pohodě. Pokud máte stále pocit, že vás opět blokuje vůle, udělejte další krok. Malý, jednoduchý. Nekuřte jeden den. Každý další krok udělejte opravdu ve chvíli, kdy máte pocit, že jediné, co vás brzdí, je vaše vůle. Pokud ve skutečnosti kouřit chcete, pak je svádění neschopnosti přestat na nedostatek vůle pouhá výmluva. Pokud ale opravdu chcete přestat, a skutečně je problém v nedostatku vůle, první krok bude nejspíš právě tím nakopnutím, které potřebujete. A přitom může být malý, bezbolestný. Např. "nebudu kouřit půl dne". Neplánujte nic velkého dopředu. "Ode dneška už fakt končím". Ani vy tomu nevěříte, a nemůžete čekat, že tomu uvěří někdo jiný. A když se plán opravdu nepovede, vzniká precedens, kterým obhájíte násdující nepovedený pokus v budoucnu. Zkuste raději nejdřív jen jeden den, pak ten další, pak třeba celý týden, pořád tak, že budete vědět, že to není nic velkého, a že to v pohodě zvládnete. A pokud ne, asi jste to ani nechtěli.

Autor: Petr Bříza | čtvrtek 22.12.2011 10:45 | karma článku: 11.44 | přečteno: 944x

Další články blogera

Petr Bříza

Digitálním nomádem v Kuala Lumpur

V hlavním městě Malajsie jsem strávil dva týdny a přináším své dojmy. Nejsou to žádné přehnaně nadšené cestovatelské tipy, spíše pragmatický pohled člověka, který trochu cestuje a na cestě normálně pracuje.

19.4.2016 v 0:00 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 604 | Diskuse

Petr Bříza

Souboj v roztržitosti

Moje hlava děravá je a kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách. Naštěstí v tom nejsem sám a neustále narážím na chápavé, milé, velkorysé a tolerantní lidi. Jak věci ztrácím a nalézám, zažívám spoustu příhod. Schválně, kdo mě trumfne?

23.7.2015 v 17:15 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 297 | Diskuse

Petr Bříza

Žij jako digitální nomád

Pár rad a doporučení těm, kteří nemají žádné závazky a chtěli by hodně cestovat. Tento článek byl původně jen mým komentářem na Facebooku. Trochu jsem se ale rozepsal, a napadlo mě, že by to mohlo zajímat i více lidí.

11.7.2015 v 0:00 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 2068 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zdeněk Šindlauer

Rozkaz zněl jasně: žena s koženou brašnou nesmí projet!

Napínavými příběhy se jen hemžím. No, ona je to v podstatě taková mravenčí práce, blogy a zase blogy ... nu tedy dobrá.

23.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 201 | Diskuse

Libuse Palkova

Pro jedny terorista pro jiné hrdina

Generálu Mašínovi byl restituován majetek, četla jsem nedávno. No spíš jeho potomkům, napadne mnohé, jemu už to není nic platné..

23.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 216 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 386 | Diskuse

Libuse Palkova

Podobá se současná vlna protiislamismu dřívějšímu antisemitismu?

Vše se opakuje jen pokaždé trochu jinak. Když pročítám blogy o burkinách a muslimech a soudy lidí všeobecně, mám pocit, že něco podobného jsem už někdy někde četla...jen v bleděmodrém.

22.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 2920 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Blondýnka v kabriu

Je letní hezké odpoledne. Provoz jako vždy hustý. Přijedu ke křižovatce. Mám signál stůj. Tak se tak rozhlížím kolem a kousek přede mnou a díky výšce umístění mé kabiny i pode mnou, si stojí zlatý mercedes kabriolet.

22.7.2017 v 9:45 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1310
Nikdy nelituji toho, co jsem udělal, ale toho, co jsem neudělal.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.