Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevyhnutelnost globální krize

6. 12. 2011 20:00:00
Cítíte to taky? Na dnešní ekonomice je něco prohnilého, ale nevíme co to je. Lze to těžko popsat a nikdo to neumí vyřešit. Většina států se topí v dluzích, ačkoli existuje tolik finančních analytiků, instutucí, a různých nástrojů, které tomu mají bránit. Mám pocit, že už je tolik složitých finančních mechanismů a produktů, že nám úplně unikají základní principy, na kterých stojí starý dobrý kapitalismus. Jak k tomu došlo? Ekonomika má sloužit nám, a ne my jí. Přísloví "Dobrý sluha, ale špatný pán" se opět osvědčilo. Co se vlastně děje?

Peníze nejsou bohatství

Proti dávným dobám žijeme v přepychu - stačí hmátnout po vypínači - a máme světlo, otočíme ventilem - máme teplo, pustíme kohoutek - teče teplá voda. Žijeme relativně v bezpečí, a díky Internetu máme informace na dosah ruky. Přesto si stále stěžujeme, a chceme víc. Víc aut v rodině, větší byty, více samostatné bydlení. Lidé jsou nenasytní. Každý touží po bohatství. Ale co to vlastně je?

Peníze, po těch většina lidí touží. Takové ty chřestící kolečka, a ještě raději ty šustivé papírky. A ve velkém množství. Ale co to plácám, takové peníze se dnes už skoro nepoužívají. Jde o ty čísýlka na bankovním výpisu, čím víc čísel, tím lépe. A kartu s imitací zlata, pomocí které máme ty čísýlka ve své moci. K čemu by vám ale byly peníze na pustém ostrově? K ničemu. Peníze jsou jen prostředek směny. Skutečné bohatství není tvořeno penězmi, ale lidskou prací. Kdyby pro nás centrální banka natiskla více peněz, byli bychom dohromady bohatší? Houby. Bohatší budeme, když budeme pracovat více, a nebo efektivněji. A přesto to pro nás banky dělají. Věděli jste, že když si vezmete hypotéku, banka pro vás vytvoří zcela nové peníze? A zbohatla tím nějak společnost? Ne. Vy si koupíte byt, a zbytek světa o byt přijde. Majetku je dohromady pořád stejně, jen peněz je více. Přesto si většina ekonomů myslí, že bez tvorby nových peněz by ekonomika nemohla fungovat. Jsou snad hypotéky efektivním nástrojem dělby práce? Nemyslím si. A zatím to spíš vypadá, že problém je právě nekonečné zadlužování. Ono totiž je takřka neomezené právě díky tomu, že s každým dluhem vznikají nové peníze. Kdyby tomu tak nebylo, souhrn všech dluhů by byl limitován celkovým množstvím nevyužitých peněz. A po vyčerpání by nikdo už nechtěl dále půjčit, dokud by se dluhy nesplatily. S tím se ale dnes nepočítá - klín se vytlouká klínem, dluh se splácí ještě větším dluhem, a jede se dál. Bohužel směrem k útesu.

Kdo je vlastně dlužníkem?

Všichni jsme slyšeli o pojmu "veřejný dluh". Také jsme dostali složenky na zaplacené své poměrné části státního dluhu. Nevím jak vy, ale já se necítím zodpovědný za špatné hospodaření státu, nicméně nepochybuji, že na něj nakonec všichni doplatíme. Určitě jste si už všimli, že se neustále přetřásají státní dluhy, a moc se nemluví o dluzích soukromého sektoru, což je velmi zvláštní, protože převážně na něm záleží výkonnost ekonomiky dané země, a tedy i příjem státní kasy. Ale kdyby se soukromý sektor nezadlužoval, odkud by se braly stále nové a nové peníze na nákup státních dluhopisů? Tohle by nešlo - státní dluh musí také neustále růst, neboť za vysoké sociální výdaje se kupuje přízeň voličů, že. Takže se zadlužují vlastně primárně občané a firmy, a jejich vzrůstající zadlužení umožňuje další umocňování státního dluhu. A dluhová spirála se točí dál. Kdo tím co získal?

A co věřitel? Copak je slepý a hluchý?

Peněz výrazně ubylo. Teď to zní, že si protiřečím, ale myslím tím skutečné, fyzické peníze. A neřekl jsem to přesně - ani těch není méně, ale je jich málo v porovnání s virtuálními penězi. Ano, to jsou ty čísla na bankovním účtu. Myslíte si, že se za těmi čísly schovávají skutečné bankovky někde v trezoru? Ale běžte. Už jsem se zmínil o tom, že banky pro vás vytvářejí nové peníze, když si berete úvěr. Víte, jak to dělají? Samozřejmě nemají vlastní tiskárnu na bankovky. Prostě vám dají peníze někoho jiného, kdo k nim předtím peníze vložil. A v tom je kámen úrazu - oni to tomu druhému jaksi zapomenou říct. Když se podívá na výpis z účtu, má pocit, že tam všechny peníze stále jsou. Tím vzrůstá celkové množství peněz - nové peníze už jsou jen v digitální podobě. Když si dotyčný půjde vybrat, je to v pořádku - prostě zase dostane peníze někoho jiného. Když si ale půjdou peníze vybrat všichni, banka prostě nebude schopna vyhovět. A tak to mají všechny banky. Každá banka, která poskytuje úvěry, je z principu insolventní! To je důvod, proč v době krize banky začnou padat jako domino. Naštěstí se bankám daří potlačovat hotovost čím dál více. Výplata na účet je běžným standardem, stejně tak platby kartou, a před námi je éra bezkontaktních plateb.

Proč to tedy banky dělají, když tím riskují vlastní bankrot? Víte, bankovnictví je velmi výnosný byznys. Zamyslete se nad tím, co banka musí udělat, aby vám např. dala úvěr na bydlení. Skoro nic, dokonce ani nemusí mít žádné přebytečné peníze navíc. Prostě vám dá peníze člověka, který jí platí poplatky za správu účtu v dobré víře, že je o jeho majetek dobře postaráno. A co získá nazpátek? Na úrocích často přeplatíte vklady i dvojnásobně. A když si k tomu přičtete všechny ty poplatky za transakce, platby kartou, výpisy a podobně, vyjde vám velmi slušný příjem celého bankovního systému, a to s minimální účastí lidské práce. Teď už jistě chápete, že nikdo nemá zájem na tom, abychom se vrátili k hotovostním platbám.

Má to někde svůj konec?

Každá banka si vždy si musí dle zákona nechat určitou rezervu z každého vkladu, což jsou u nás pouhé 3%. Říká se tomu systém částečných rezerv. Samozřejmě z peněz proudících z úvěrů se následně stávají nové vklady, a tím z nich mohou vznikat další úvěry. Tak se z malého množství může postupně naklonovat spousta nových virtuáních peněz. Tomuto efektu se říká multiplikátor. Celý tento princip je důvodem, proč máme nekonečné zadlužování, nekonečnou inflaci a podle mnohých věřících také nekonečný hospodářský vzestup (ehm). Znovu připomínám argument, který jsem uváděl již na začátku - blahobyt vzniká prací, nikoli tvorbou nových peněz. Možná uslyšíme hlasy, že inflace povzbuzuje spotřebu (když si peníze necháme, tak ztrácejí hodnotu, proto je raději utratíme), a tím se stává motorem ekonomiky, tedy i zaměstnanosti. To je nesmysl - spotřebu pohání hlavně naše nenasytnost. To naopak dostupnost úvěrů způsobuje zkreslený pohled na hodnotu věcí, na které bychom si jinak museli našetřit. Díky levným úvěrům je vlastní bydlení dostupné i lidem, kteří by jinak neměli šanci se k němu dostat. Trh na situaci ovšem automaticky reaguje zvýšením cen, takže nakonec je bydlení nedostupné i pro ty, kteří by si jinak našetřili. A nezbývá jim, než si také vzít úvěr. Takto vznikají na trhu bubliny - uměle vytvořené deformace cen, které čekají jen na to, až splasknou. Výsledkem jsou hospodářské cykly. A každý propad ekonomiky způsobí, že mnoho lidí se ocitne bez práce. A jak jsme si řekli na začátku, práce je nejdůležitější. Proč už konečně nemůže být na trhu klid bez jakýchkoli intervencí? Proč nemůžou nechat lidi, aby si našli zaměstnání, o které nepřijdou hned při dalším výkyvu?

Zajímavá je také úvaha nad tím, co by se stalo, kdyby se dluhy měly splatit. Peněz je na to dost, neboť je k tomu banky vytvořily. Ale budou peníze stačit na zaplacení požadovaných úroků? Možná namítnete, že banky vydělané peníze utrácejí, takže se vlévají zpátky do ekonomiky a mohou posloužit k zaplacení dalších úroků. Co kdyby je ale banky záměrně zadržovaly? Nakonec by si za ně mohly koupit takřka celý svět. Docela komická situace vzhledem k tomu, co pro něj udělaly. Ale to je spíš akademická debata, toto nikdy nenastane. Úvěry se nesplatí, spíš to dopadne tak, že vymyšlené peníze ukončí svou existenci jiným způsobem - a to Velkým Krachem.

Autor: Petr Bříza | úterý 6.12.2011 20:00 | karma článku: 21.14 | přečteno: 1438x

Další články blogera

Petr Bříza

Digitálním nomádem v Kuala Lumpur

V hlavním městě Malajsie jsem strávil dva týdny a přináším své dojmy. Nejsou to žádné přehnaně nadšené cestovatelské tipy, spíše pragmatický pohled člověka, který trochu cestuje a na cestě normálně pracuje.

19.4.2016 v 0:00 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 604 | Diskuse

Petr Bříza

Souboj v roztržitosti

Moje hlava děravá je a kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách. Naštěstí v tom nejsem sám a neustále narážím na chápavé, milé, velkorysé a tolerantní lidi. Jak věci ztrácím a nalézám, zažívám spoustu příhod. Schválně, kdo mě trumfne?

23.7.2015 v 17:15 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 297 | Diskuse

Petr Bříza

Žij jako digitální nomád

Pár rad a doporučení těm, kteří nemají žádné závazky a chtěli by hodně cestovat. Tento článek byl původně jen mým komentářem na Facebooku. Trochu jsem se ale rozepsal, a napadlo mě, že by to mohlo zajímat i více lidí.

11.7.2015 v 0:00 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 2068 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Vladimír Janák

Hledáte na Googlu? Mluvte na něj!

Aplikaci Google máte ve svém mobilu patrně i Vy. Stačí kliknout a napsat, co chcete vyhledat na internetu. Může to být jednodušší a rychlejší? Ano může.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 4.30 | Přečteno: 216 | Diskuse

Hana Stastna

Návrat k výživné pravdě a plnotučné lásce jde jako po másle

„Kdybych já měl, co bych já chtěl, já bych si nestejskal: krajíc chleba a kus másla, já bych si zavejskal,“ hlásá stará lidová písnička z Klatovska. Hospodyňky i novináři se podivují nad překotným zdražováním másla.

21.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 714 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Proč líp už být nemůže

Je to jen několik málo dnů, co můj manžel napsal článek o aktuálním stavu ekonomiky. Přesněji řečeno o tom, že období ekonomické hojnosti a růstu už narazilo na své limity.

21.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 46.39 | Přečteno: 11227 | Diskuse

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 405 | Diskuse

Pavel Vítek

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

20.7.2017 v 13:20 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 748 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1310
Nikdy nelituji toho, co jsem udělal, ale toho, co jsem neudělal.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.